fbpx
Follow me:

POHOTOVOST – TAK UŽ MI TO TAKY PRASKLO!

Tak nakonec to přišlo i na mě a natrhl jsem si sval. V pátek jsem vstával v 5:50, celý den v zápřahu a večer už mi padala hlava. Naneštěstí jsme se ale s mými spoluhráči přihlásili do zimního futsalového poháru, a tak mě čekal od 19:40 zápas. Navíc s pražskou Spartou, resp. jejím týmem pro sálový fotbal. A jak to tak bývá, ať už jde o Spartu, Slavii, Bohemku, Baník nebo Zbrojovku, jakmile na tyhle týmy narazíte, je většinou jedno, jestli jde o fotbal, hokej nebo cvrnkání kuliček. Tyhle týmy jsou prostě v 99% dobrý. A že tihle kluci byli. Venku zima jako v mrazáku, chumelenice, za kterou by se nemuseli stydět ani v Alpách a volné parkovací místo asi 800 m od haly. Do šatny jsem přišel ospalý, vymrzlý a tím jak jsem hledal místo na parking, tak i pozdě. Rozehřátí před zápasem jsem tak logicky moc nedal. Odehrál jsem poločas, na začátku druhého jsem chtěl stáhnout ze vzduchu vysoký míč a lýtko nevydrželo. Zbytek zápasu jsem tak sledoval z lavičky bez bot. Poté nastala klasika. Noha bolela, i když jsem s ní nehýbal, navíc lýtko nezdravě ztvrdlo a já začal panikařit. A tak jsem vyrazil do Vinohradské nemocnice na traumatologii. V čekárně mě přivítalo to, co vždycky na pohotovosti. Ohromný nával různě polámaných lidí s bolestí pokřivenými obličeji. Bylo ale až neuvěřitelné, kolik lidských příběhů a hlavně osobností jsem tam najednou viděl.

  1. Akční hrdina

Otevřete dveře a zarazíte se. Chvilku přemýšlíte, jestli jste otevřeli dveře do čekárny pohotovosti nebo se před vámi promítá konec filmu „Smrtonosná past“ s Brusičem Willisů, když už na konci snímku proskočil a prošel veškerým sklem, které bylo v Hollywoodu k dispozici. Teď vše samozřejmě odlehčuji, ale při pohledu na tohoto pacienta tuhne krev v žilách. Obvazy prosáklé krví, prostěradlo lůžka, na kterém pacient leží prosáklé krví a většinou mělké dýchání. „Budu svědkem smrti?“ říkám si.

  1. Nasranec

Je to člověk, který asi není zvyklý čekat nebo nikdy nečeká. Myslí si, že mu patří kromě světa i čekárna, kterou s ní/m musíte sdílet. Pokaždé, když vyjde ven sestřička z ordinace, aby zkontrolovala nově příchozí, vyskočí, jak kdyby jim v tom okamžiku zrovna někdo něco opravdu velkého zavedl do konečníku, a začnou se dožadovat svého práva na vstup. Nezajímá je krvácející pacient, který vedle něj úpí, nezajímá ho nikdo a nic. Pokud by se snad stalo, že ho někdo přeskočí, je možné, že nemocnice jeho rukou také vzplane. Nejhorší je, že vše potřebuje probírat s publikem, tedy s vámi. Musí své rozhořčení s někým sdílet a většinou přidá i velmi zřetelnou nonverbální komunikaci. Ruce a slova létají vzduchem a půlka čekárny začíná přemýšlet o legalizaci eutanazie.

  1. Babička/ dědeček

Pán nebo paní v pokročilém věku, většinou po nějakém ošklivém pádu. Já měl včera tu možnost potkat paní na lůžku. Při pádu si doma poranila koleno. Když jsem poslouchal její příběh, který vyprávěla empatické ženě, která i když tam byla s někým zcela jiným, starala se o paní jako o svou vlastní, měl jsem husí kůži. Většinou jsou tito lidé vystrašení a sami. Vždy se modlím, aby se mi tohle nikdy nestalo. A co tím myslím? Že skončím tak, že nebudu už nikoho mít nebo budu, ale bude jim to naprosto jedno. Já sám si nedokážu představit, že by například mému dědovi bylo špatně a musel by jet sám do nemocnice. Bylo mi z toho smutno. Bohužel, i takový lidé mezi námi žijí.

  1. Bavič

Většinou se jedná o člověka, který nemá těžké zranění (něco jako já) a v čekárně uvolňuje atmosféru a zlepšuje ostatním náladu. Povídá si se všemi a je tu pro všechny. Svými bonmoty baví celou místnost a jeho smích je nakažlivý. Občas vyhlásí i personál, ale i ten to s úsměvem přejde, protože nasranec už udělal škody dost.

  1. Personál nemocnice

No a tady je to gró. Personál je srdcem nemocnice. Za pár korun musí kousnout nevídané a teď si vezměte, že přijde nasranec a do toho všeho stresu je začne ještě prudit a oni se přitom musí starat o všechny a o všechno. Denně jim pod rukama projdou desítky pacientů a všem musí pomoct. Navíc oni nejsou ti, kteří můžou za to, že čekáte 3 hodiny na ošetření. Nejsou ti, kdo určuje, proč je na službě jen jeden doktor a ne dva nebo tři. Nejsou ti, kteří si dají pivo a panáka a cestou domů svým autem rozstřelí 5 lidí a doktor, který by se o vás jinak staral, musí na sál. Mám prostě pocit, že jsme si zvykli na luxus a pohodlí a neuvědomujeme si, že kdybychom se zranili o pár tisíc kilometrů jinde, mohla by to pro nás být konečná. Jistě, občas jsou i sestřička nebo doktor na přes držku a i když se vždycky chovám slušně, pěkně to schytám. Ale položme si otázku. Jste v práci vždycky milí, vstřícní a usměvaví…..?

  1. Neznámý cizinec

Jakoby v místnosti vlastně nebyl. Je sám, jen on a jeho ticho. Občas v ruce drží telefon. Kdyby měl sluchátka, hrála by mu v nich nějaké hodně uplakaná písnička od Celin Dion nebo Enya. Nezajímá ho nic. Sleduje s tváří pokrového hráče dění v čekárně a nejeví žádné emoce. Jak přišel, tak také odejde.

  1. Rozumbrada (Brepta)

Brepta hledá společnost. Na rozdíl od baviče bohužel není vtipný, ale prostě pořád něco mele. Snaží se vtáhnout ostatní, ale je to prostě “vocas.” s velkým V. Všechno komentuje, přemítá a vytváří v čekárně svými trapno fórky dusno a nikdy nekončící chvíle ticha. Když se nikdo nechytí, nahrává nasrancovi na smeč. „Už drž tu svojí hubu“ říkáte si. Ale ne, rozumbrada prostě breptá.

A co z toho dneska plyne? Když si něco uděláte a musíte na pohotovost, tak buďte rádi, že jí vůbec máme. Obrňte se trpělivostí a udělejte si čas. Hold to trošku v našem bezplatném systému zdravotnictví trvá, ale nakonec věřte, že i vy se dostanete na řadu. A hlavně, pokud nejste nějak vážně zranění, vezměte si s sebou dobrou náladu. Ta se totiž vždy a všude hodí. Aspoň pak nebudete za nasrance.

Sdílej
Leave a comment
Previous Post Next Post

Dál by se vám mohlo líbit

No Comments

Leave a Reply